Paříž je nejkrásnější v dešti :)

17. listopadu 2012 v 22:26 | *N* |  Deník
Viděli jste film Půlnoc v Paříži? Je to velice zajímavý film. Čekala jsem klasickou romantickou vymejvárnu mozku, ale nestalo se. Někdy napíšu recenzi :)

Ale rozesmutněl mě. Můj bývalý přítel je v Americe. Jo je bývalí tak proč se starat ale problém je, že ho pořád miluju. Chodili jsme spolu skoro rok. A byla to moje chyba, že jsme se rozešli. Podvedla jsem ho. Já vím, je to hnusné, sobecké a necitlivé ale stalo se. Odpustil mi. A za to jsem mu byla velice vděčná. Náš vztah pokračoval další 3 měsíce a najednou zničeho nic se semnou rozešel. Začalo to tím typickým musíme si promluvit. A mě to bylo hned jasné. Nedokázal mi odpustit. Prý mě stále miluju ale nedokáže semnou být. Ale to by jsme nebyli my aby se to ještě víc nezkomplikovalo. Nedokázali jsme bez sebe být. Pořád jsme byli spolu ikdyž jsme se rozešli. Ještě s H. jsme pokračovali v naší velký 3. On věděl, že ho pořád miluju a já věděla, že on miluje mě. Jenom semnou nedokázal být. Chápala jsem ho, ale zároveň jsem ho nenáviděla. 3 měsíce mě udržoval v tom, že se to všechno zlepší a že mi nedá kopačky přes to všechno. A najednou bum. Nejlepší by bylo, kdyby jsme se vůbec nevýdali, ale to by jsme ani jeden nezvládli. A pak toho jednoho letního večera jsme se rozloučili a on odjel. Na rok. Za oceán. A já to kupodivu zvládala dobře. Moc jsem se snažila na něho nemyslet. A šlo to. Divný. Ale samozřejmě se to zase zkomplikovalo. Klasický páteční večer, já s H. koukáme u něho 4 patra nad bytem kde bydlím (H. nejlepší kámoš a zároveň soused) na film. A najednou volá O. přes skype. Zapne se webkamera a na mě to spadne. Miluju ho. Pořád. Byla to moje první velká láska. A prostě první jestli víte jak to myslím. Jasně že víte jak to myslím. Musela jsem mu to říct. Jsem už prostě taková. Řekla jsem mu to. Šla jsem domů, psala jsem si sním. Říkal, že potřebuje pár dní, že to je pro něho šok. Všechno bylo v pohodě. Prostě jsme si pořád psali, občas jsem zašla za H. a skypovali jsme. A teď. 14 dní se neozval. Nám se s H. stýská. Ale bylo mi řečeno, že má teď nový život a do toho mi s H. nepatříme. Změnil se. Ti Amíci ho změnili. Je jiný. Není to ten milí kluk do kterého jsem se zamilovala. A já ho přesto pořád miluju. Nechci ho milovat. Ani nechci vědět jaké to bude až přijede. Ale jestli se bude chovat jako teď posledních 14 tak příjde o všechny své kamarády. Chápu, že teď jeho život je v Americe, ale to je pouze dočasný život. Co si myslí, že se stane až přijede. Nepadneme mu všichni k nohám, protože byl pryč. My ho teď nezajímáme, ale on si asi myslí že na něho budeme celej rok čekat. Tady se svět nezastavil. Ale já ho pořád miluju. Sakra!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ×Ani× ×Ani× | Web | 18. listopadu 2012 v 12:53 | Reagovat

no mas to tazke ale ked raz niekoho milujes nemozes s tym len tak prestat..no ale drzim ti palce snat sa ti to nejak urovna :)

2 Zuuz* Zuuz* | Web | 21. listopadu 2012 v 15:43 | Reagovat

ten film jsem si kdysi chtěla stáhnout, ale pak se to nějak nepovedlo tak jsem se na to vykašlala.. tak si to asi stáhnu znovu :)

3 way-of-dreams way-of-dreams | Web | 21. listopadu 2012 v 17:47 | Reagovat

Ten film se mi moc líbil a jinak hezký blog :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama